| Budyšínský rukopis můžete vidět i v pondělí! |
| Sobota, 31. leden 2015 17:46 |
Zatímco v Klementinu mají během víkendu návštěvníci možnost spatřit Kodex vyšehradský, další akce svátku milovníků vzácných rukopisů se odehrává na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu, kde je vystavený Budyšínský rukopis. A tak i ten, kdo se o víkendu raději věnuje zimním sportům, může nevšední zážitek stihnout ještě v pondělí. Budyšínský rukopis bude k vidění o den déle, než bylo plánováno, takže ještě v pondělí 2. února můžete zhlédnout nejstarší dochovanou verzi Kosmovy kroniky. Tu na výstavu Národní muzeum zapůjčilo teprve podruhé v novodobé historii. Kosmův text se zachoval ještě ve čtrnácti dalších rukopisech, ovšem mladších. Budyšínský rukopis pochází z přelomu 12. a 13. století, a přestože je psán latinsky, vznikl pravděpodobně v českém prostředí. Poprvé se v něm objevuje pověst o věštkyni Libuši a také postava praotce Čecha. Čech je navíc spolu s Lechem a Pražským hradem vyobrazen na přední straně rukopisu. Malba je však mladší a do rukopisu byla vlepena dodatečně (postava Lecha se v textu Kosmovy kroniky neobjevuje), snad v době, kdy byl rukopis vlastnictvím známého husitského kazatele Václava Korandy (1422/5 – 1519). V 15. století také někdo do rukopisu doplnil drobné poznámky a přepsal některá slova, snad už v té době zastaralá a nesrozumitelná. Označení „Budyšínský“ získal rukopis díky své dobrodružné historii. Za třicetileté války byl z královské knihovny na Pražském hradě odvezen do ciziny a dostal se do gersdorfské knihovny v Budyšíně. Zpět do Čech se rukopis vrátil v roce 1952 poté, co jej Klementu Gottwaldovi daroval prezident tehdejší NDR Wilhelm Pieck. Uložen byl v Knihovně Národního muzea a vzhledem k špatnému stavu byl dlouho ukryt před zraky veřejnosti. V 90. letech byl restaurován a v roce 2011 zpřístupněn na výstavě Národního muzea Staré pověsti české. Na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované jej tedy bude možné vidět teprve podruhé v novodobé historii. „Vitrína, v níž je Budyšínský rukopis uložen, a která splňuje požadavky na bezpečnostní a klimatické podmínky, však nezůstane prázdná ani po navrácení památky do Knihovny Národního muzea. Nahradí jej starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, uložený obvykle v knihovně hradu Křivoklát. Ten pak bude možné obdivovat až do konce výstavy, tedy do 15. března 2015,“ upřesňuje Petr Pavelec, autor a hlavní kurátor výstavy. Zdroj: www.npu.cz Úvodní foto: www.npu.cz (zmk) |
